RECENZE recbalken

Kunstpalast Düsseldorf
Bonjour Russland
kurátoři Norman Rosenthal, Ann Dumas
13. 9. 2007-6. 1. 2008

www.kunstpalast.de

Royal Academy of Arts London
13. 9.-18. 4. 2008

 

gaugin

Paul Gauguin, Mutterschaft (Frauen am Meeresufer), 1899, olej na plátně, 94 x 72 cm
Staatliche Eremitage St. Petersburg


mattise

Henri Matisse, Tanec, 1910, 260 x 391 cm, olej na plátně,
Staatliche Eremitage St. Petersburg
© Succession H. Matisse / VG Bild-Kunst, Bonn, 2007


renoir

Pierre-Auguste Renoir, Bildnis der Schauspielerin Jeanne Samary, 1878, olej na plátně, 174 x 101,5 cm
Staatliche Eremitage St. Petersburg


 


Koncern E.ON dobývá Düsseldorf
Čestmír Lang

Před šesti lety vstoupil na horkou půdu düsseldorfských muzejí moderního umění nově renovovaný Kunstpalast. Pro jeho sponzorování se rozhodl energetický koncern E.ON patřící mezi první desítku hospodářských gigantů bundesrepubliky. Výstavní série, která do roku 2005 následovala, byla legendární: Dalí a magie mnohoznačnosti, Dubuffet a art brut, Antonin Artaud, Mezinárodní hnutí ZERO a Caravaggio byly milníky činnosti ředitele Jeana-Huberta Martina. Poté, co se potentní sponzor rozhodl manipulovat náročnou koncepcí muzea směrem k masovější atraktivnosti výstav, rezignoval Martin na svou funkci. Po rok trvajícím výběrovém řízení byl počátkem letošního roku do této funkce jmenován Beat Wismer, ředitel muzea ve švýcarském Winterthuru.

Bonjour milióny
Právě probíhající výstava Bonjour Rusko, která je Wismerovou první velkou prezentací ukazuje, že nový ředitel tentokrát plně akceptoval nároky koncernu, jemuž jde v době, kdy manipulované ceny elektřiny jsou v Německu o třetinu vyšší než v okolních zemích, především o zlepšení špatného renomé.
Bonjour Rusko je výsledek několikaleté aktivity britského kurátora Normana Rosenthala, který ve službách E.ON koncipoval výstavu ze čtyř nejznámějších muzeí Ruska: petrohradské Ermitáže a tamějšího Ruského muzea a známých moskevských institucí Treťjakovské galerie a Puškinova muzea. Výstava konfrontuje plátna klasické avantgardy pařížské provenience s ruským předavantgardním uměním do roku 1915 a s výjimkou malých ukázek z díla Maleviče a Tatlina se zcela vyhýbá sovětské avantgardě dvacátých let minulého století.
E.ON, který podporuje Kunstpalast roční částkou 2,5 miliónů EUR už jen do zapůjčení této kolekce investoval několik miliónů EUR. Na počátku přehlídky se rozjela načasovaná tisková kampaň, která dosud v Německu neměla obdoby: v koordinované akci vyšlo k výstavě zvláštní osmistránkové vydání deníku Welt am Sonntag a dokonce celá jedna strana v nechvalně proslulém bulvárním plátku Bild-Zeitung. Není proto divu, že v současné době je düsseldorfská výstava v oblasti mezi Amsterodamem, Bruselem a Kolínem n.Rýnem, kde žije víc než 20 miliónů lidí, eventem číslo jedna.

Rusko-francouzské konfrontace
Show začíná prezentací barbizonské školy s obrazy Corota, Daubignyho a Théodora Rousseaua. Vedle nich visí plátna Repinova a dalších ruských realistů z konce 19.století. Druhá část prezentující francouzské umění ze sbírek Morozova a Ščukina je osvědčenou atrakcí pro masy. Zde stojí za zmínku mezi pěti vystavenými plátny Cézanna jeho raná práce Dívky u klavíru a jedna z nejlepších verzí Hory St-Victoire (1896 -1898) z majetku Eremitáže, dále mnohokrát reprodukovaný dvojportrét celníka Rousseaua nazvaný Básník a jeho múza zachycující zadumaného Apollinairea a sošnou Marii Laurencinovou a Derainův "modiglianovský" Portrét neznámého muže s novinami. Mezi pěti Matissovými plátny nechybí ani jeho monumentální Tanec (1910) a dekorativní Červený pokoj. Čtyři Picassova plátna z roku 1908 exemplárně dokumentují prvotní počátky kubismu.
Zatímco skoro třetina pláten výstavy z francouzské kolekce je díky předchozím "výletům" pouhou repeticí známého, poskytuje druhá část výstavy přehled o kvalitě méně známého ruského předavantgardního umění let 1895-1915.
Zde sestavil kurátor dva zajímavé soubory. První, konzervativnější, nazvaný Djagilev a svět umění má těžiště v portrétech, z nichž vynikají Altmanův portrét básnířky Anny Achmatové a groteskně pojatá studie divadelníka Vsevoloda Mejercholda. Druhý nazvaný Od primitivismu k abstrakci s pracemi práce Gončarové a Larionova z let 1910-12, neoklasicistickými obrazy Petrova-Vodkina inspirovanými Matissem a kubistickými kompozicemi Ljubov Popové, je zakončen třemi programatickými suprematickými plátny Kazimira Maleviče.

Jásot nového ředitele
Výsledkem je prezentace, kterou bychom mohli nazvat avantgarda light. Rosenthalův výběr se vědomě orientuje na záliby konzervativnějšího publika, které ještě dnes stěží toleruje kubismus a abstraktní umění, ale zato se deleguje figurací, krajinami a portréty, které jsou prezentovány en masse.
Beat Wismer označil výstavu za senzaci a šťastnou událost. Ve druhém případě má nový ředitel rozhodně pravdu i když odvolání na štěstěnu se týká především jeho nové kariéry. Senzací ovšem tato výstava vůbec není. Tou byla přehlídka ruské avantgardy nazvaná Velká utopie, kterou už před 15 lety připravil pro frankfurtský Schirn kurátor Christoph Vitali, a ne Springerovým tiskem do nebe vychvalovaný patchwork Normana Rosenthala.

Lentulov

Aristarch Lentulow, Moskau, 1913, olej na plátně, 179 x 189 cm
Staatliche Tretjakow-Galerie, Moskau

Repin

Ilja Repin, 17. Oktober 1905, 1907, olej na plátně, 184 x 323 cm
Staatliches Russisches Museum, St. Petersburg

Art servis
nejmensi
zpet hl. strana
archiv
kontakt
napište nám