PETR PASTRŇÁK
17. 2. 1962 ve Frýdku-Místku

Pro mou práci je důležitá technika kterou maluji. Proto ji často měním nebo používám i více technik na jednom obraze. Maluji
štětci, válečky, používám různé způsoby rozprašování a vymývání barev. Používání nových technik a jejich kombinací přináší momenty překvapení a náhody, které jsou pro moji práci důležité. Často zkouším dělat i něco nečekaného, abych obraz posunul neznámým směrem. Jen tak ale opravdu vznikne něco živého. Baví mne jít neznámou cestou bez představ o v ýsledku. Náměty, které se na mých obrazech objevují, jsou různé. Krajina, zátiší, akty, bstrakce.Vyvíjejí se směrem mého zájmu a v poslední době si uvědomuji, že fungují tak trochu jako můj deník.

studium
1990-96 AVU Praha

stáže
1991-92 HIKG Linz
1994 Akademie der Bildenden Kunste Wien

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY

1992 Linz, Rakousko, HIKG
1993 Frýdek - Místek, Galerie Fiducia
1996 Praha, Galerie Velryba
1997 Ostrava, Galerie Sokolská
Praha, Galerie MXM
Ostrava, Galerie Černý pavouk
1998 Olomouc, Divadlo hudby
1999 Ostrava, Galerie Cigi, společně s J. Špaňhelem
2000 Praha, Galerie MXM
2001 Praha, Galerie Malá Špálovka
Šternberk, Městská galerie
Praha, MXM, společně s J. Špaňhelem
Praha, Credite Anstalt, společně s J. Špaňhelem
2003 Brno, Na Bidýlku
2004 Wien, Galerie Chobot
Brno, Galerie ARS
2005 Praha, Galerie Louvre
2007 Praha, Galerie České pjišťovny


SPOLEČNÉ VÝSTAVY

1990 Ostrava, Antisalón
Havířov, Wünscheho síň
1991 Praha, AVU - U Hybernů
Praha, KD Blatiny, Výstava ateliéru M. Knížáka
1992 Ostrava, Nová síň, Do pětatřiceti
Linz, Rakousko, Passage
1993 Olomouc, Galerie Půda
1994 Linz, Rakousko, NETZ Europa
Copenhagen, Dánsko, Project for Europe
1995 Praha, Mánes
Sarajevo, Bosna-Hercegovina, Project for Europe
1996 Praha, Galerie Václava Špály, Česká abstraHce
Praha, Richterova vila, Respekt
Svárov, Konfrontace
Praha, Galerie MXM, společně s I. Voseckým, J. Černickým, M. Vaňkovou
1997 Praha, Nová Síň, Mrtvé duše
Konstanz, Německo, Neue tschechische Kunst
Praha, Mánes, Snížený rozpočet
Praha, AP ateliér, Froté
1998 Praha, Dům U zlatého prstenu, Současné české umění
1998 Praha, Sanders and Dempsey, Squire
1999 Praha, Mánes, Neplánované spojení
Praha, Galerie Václava Špály, Perplex
1999 Praha, Richterova vila, O lásce
1999 Ostrava, Černý pavouk, Přirození po x letech
2000 Klenová, Galerie Klenová, Portrét roku 2000
Venezia, Itálie, Bienále architektury
Berlín, Německo,ÜberlebensKunst
Praha, Palác Kinských NG, Konec světa
Praha, Veletržní palác NG, Laboratoř
Kyjev, Ukrajina, NO FLASH!
2001 Hradec Králové, Muzeum umění, Alchymie barev
2002 Ostrava, Galerie Sokolovská, společně s J. Špaňhelem a J.Dokoupilem
2003 Praha,Veletržní palác, Bienále současného umění
2004 Klatovy, Malíři 03
Louny, Galerie XXL
Pardubice, Malíři 04
2004 Brno, Sympozium Veveří
Neuen Nachbarn, Baden
2005 Praha, Veletržní palác, Bienále současného umění

2002-5 Řada společných i samostatných výstav v pobočkách HVB Bank


ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH

Národní galerie v Praze
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Ludwig Sammlung, Aachen
Východočeska galerie, Pardubice

zpět

Petr Pastrňák (1962) pochází z Frýdku-Místku na Ostravsku, kde se vyučil důlním zámečníkem. Po studiích Akademie výtvarných umění v Praze (1990–1996), kde na rozdíl od mnoha svých vrstevníků přijatých dříve zažíval radikální proměnu této umělecké instituce, už metropoli až na výjimky neopustil. Jeho tvorba se stala součástí kmenové prezentace legendární soukromé galerie MXM a po jejím zániku v roce 2002 rapidně klesla pro Petra Pastrňáka i příležitost představovat pravidelně své práce. Díky soukromé sbírce Richarda Adama, která vznikala v průběhu devadesátých let až dodnes a nyní je vystavena v brněnské Wannieck Gallery, se Pastrňákovo dílo dostalo oprávněně do kontextu současného umění střední a mladší generace: v této konfrontaci je nejlépe patrné, jak důležité je autorovo postavení v současné malbě.
Když sledujeme Pastrňákovu malbu v průběhu času, zjišťujeme její virtuozitu, která je fascinující a téměř nebezpečná svou estetickou líbezností. Jakkoli je divoký charakter autorova rukopisu, výsledek vypadá velmi sofistikovaně – ať už maluje štětcem nebo barvu stříká, nebo ji nechává jakoby po náhodných dotycích volně stékat. Má-li takhle široký vyjadřovací rejstřík, jak je možné, že jeho obrazy bezpečně poznáme mezi jinými? Je to dáno snad právě dokonale vyváženou proporcí mezi náhodou a kontrolou, mezi intuicí a malířskou zkušeností, mezi expresivitou a zmíněnou dekorativní líbezností, čili mezi vědomým a nevědomým gestem. Dalo by se říci, že Petr Pastrňák je Gerhardem Richterem české malby. Malířem s lehkým rukopisem, malířem čitelným a neustále překvapujícím. Autorem maleb, o nichž se dá i dnes mluvit jako o krásných, o jejich konceptu jako dokonalém.
Pastrňák se ke klasickým krajinám vrací z důvodů malířských – zkusit to, co ho jako dítě vždycky ohromovalo: mistrovství zobrazujícího malířství. Nekonečná obsese napodobovat skutečnost.
Krajinu přetváří do abstraktního obrazu. Výsledek má blízko k mystické kaligrafii jako v případě některých jeho malovaných obrazů vodních ploch a lesů, na druhé straně funguje jako manýristická krajinomalba 21. století.