Eva Koťátková

K výrazným postavám výstav nejmladší generace patří bezesporu Eva Koťátková (1982), studentka Akademie výtvarných umění v Praze u Vladimíra Skrepla. Upozornila na sebe výraznými kresbami na Bienále mladých Zvon v Galerii hlavního města Prahy, její práce má ale mnohem širší záběr. Komentuje ve své tvorbě každodenní témata, z nichž si vytváří vlastní „scénáře“. Do nich komponuje jak informace mimoumělecké, tak také události týkající se výhradně otázek umění. Například si najala galerijní kustodku, která jednu pracovní směnu za adekvátní mzdu hlídala její privátní prostor. Poctou autorčinu oblíbenému umělci, Bruci Naumanovi, jsou různé varianty fontán vytvářené z obyčejných kýblů, umyvadel či holínky. Ve svých výstupech se zabývá samotným procesem tvorby a pokouší se zprostředkovaně o kresbu: buď se na ní podílí jiná část těla než ruka, nebo přímo samotný divák. Spojení produkce a konzumace díla je pro Koťátkovou charakteristické v akcích jako například sázení pecek do květináče pliváním nebo pití z louže, ale i ve videu, kde aktér napodobuje květinu. Autorka je prototypem umělce, který pracuje s hotovými příběhy, které rekonstruuje v nových souvislostech, zasazuje do svého intimního prostředí nebo je jen převypráví v jiném kódu.