SCHIRN KUNSTHALLE FRANKFURT
OP ART
kurátorka Dr. Martina Weinhart
17. 2.–20. 5. 2007

www.schirn.de

Zdeněk Sýkora, Červenozelená struktura, 1964, olej na plátně, 220x140 cm

Bridget Riley, Výbuch 4, 1964, emulze na dřevotřísce

V polovině šedesátých let se dařilo Op artu jak v Evropě tak i v Americe. Umělci tohoto hnutí působili nejen v Západní Evropě a USA ale take ve Východní Evropě a v Latinské Americe. Op art je tak jedním z mála uměleckých hnutí se skutečně globálním rozsahem a to zejména díky univerzálnímu charakteru svých uměleckých prostředků a formě vnímání, ke kterému stačí jen otevřít oči. Op art nezávisí na předchozích znalostech a umožňuje tak spontánní prožitek.

Právě probíhající výstava Op Art ve frankfurtské Schirn Kunsthalle nabízí rozsáhlý přehled těch nejdůležitějších postojů uvnitř tohoto proudu. Pořadatelé společně vystavují jak dvourozměrné tak i trojrozměrné objekty. Op art a kinetické umění se zajímají o ideu obrazů, nikoli o samotnou existenci formy či materiálu. Překrývají se v nich různé aspekty: mechanický, skutečný pohyb, optický pohyb způsobený pohybem diváka, zdánlivý pohyb i percepční pohyb. Navíc se v dílech často mísejí odlišné fenomény. Hybridní character pohybu vychází již z nemateriální povahy trojrozměrných vizuálních objektů, jako je tomu například u „Vibračních struktur" Jesúse Rafaela Sota či u „Tableaux transformables" Yaakova Agama.

Výstava se soustředí na velkoformátové obrazy a instalace, které se zaměřují na integraci diváka, jehož vnímání i pohyb jsou tak nedílnou součástí tohoto umění. Mezi vystavenými díly budou například „Post struktury" (1964–67) Gianniho Colomba, „Stroboskopické prostředí " (1967) Davida Borianiho, „Světlo ve vibraci" (1968) Julia Le Parca. Nebude chybět ani „Zrcadlová místnost" Christiana Megerta, vytvořená pro „dokumenta 4" v roce 1968,  která mate divákův smysl pro prostor a disorientuje ho. Carlos Cruz-Diez se svou „Chromosaturací" (1965) či Otto Piene se svými světelnými prostory se zabývají kontemplativnějším rozměrem prostorového umění a překvapí diváka širokou škálou variací. Mnoho z instalací bude od šedesátých let k vidění poprvé.

Angel Duarte, Kinetické objekty, 1953, hliník, dřevo s plastem, sklo, světelný zdroj, 42,5x42,5x 6 cm

Umělci: Yaacov Agam, Getulio Alviani, Giovanni Anceschi, Richard Anuszkiewicz, Marina Apollonio, Alberto Biasi, Hartmut Böhm, Davide Boriani, Martha Boto, Pol Bury, Gianni Colombo, Toni Costa, Franco Costalonga, Carlos Cruz-Diez, Bill Culbert, Dadamaino, Hugo Demarco, Gabriele Devecchi, Milan Dobe, Günter Dohr, Angel Duarte, Günter Fruhtrunk, Horacio Garcia Rossi, Hermann Goepfert, Gerhard von Graevenitz, Franco Grignani, Gruppo MID, Gruppo N, Edoardo Landi, Wolfgang Ludwig, Adolf Luther, Heinz Mack, Enzo Mari, Almir Mavignier, Christian Megert, François Morellet, Julio Le Parc, Helga Philipp, Otto Piene, Bridget Riley, Paolo Scheggi, Nicolas Schöffer, Francisco Sobrino, Jesús Rafael Soto, Joël Stein, Zdeněk Sýkora, Luis Tomasello, Günther Uecker, Gregorio Vardanega, Grazia Varisco, Victor Vasarely, Ludwig Wilding, Jean-Pierre Yvaral, Walter Zehringer.

K disposici bude také katalog v anglickoněmeckém vydání.
zpět