Adam Štěch

 

Tak jako každým rokem se i letos v polovině dubna sjeli milovníci designu do Milána, aby shlédli největší veletrh nábytku a bytového příslušenství  Salone internazionale del mobile. V současném světě designu tato akce nemá obdoby, a proto jí většina nábytkových firem a designérů věnuje velkou pozornost. Je to právě Milánský salon, který může určit ty největší trendy v oblasti designu výrobků pro nadcházející rok. Na výstavách se mohou objevit zcela neznámá jména se svou revoluční tvorbou, která se přes noc stane hitem první kategorie v odborném světě. Firmy se snaží co nejlépe prezentovat své výrobky, manažeři se je zase snaží co nejlépe prodat, designéři hledají v množství výrobků a konceptů inspiraci, novináři se honí za těmi nejžhavějšími mladými talenty a návštěvníci se ztrácejí v neskutečném množství vystavujících firem a doprovodných akcí.

 

Teprve druhým rokem je srdce veletrhu umístěno na novém výstavišti Fiera vyprojektovaném italským architektem Massimillianem Fuksasem. Dlouhá jednopatrová kolonáda uprostřed je zastřešena rafinovaným skleněným vlnobitím. Po ní se dostáváme do jednotlivých pavilonů, které nám nabízejí separované přehlídky. Největším lákadlem zůstává vždy ústřední sekce Design, ve které se představují nejprestižnější designové firmy. V letošním ročníku zcela jistě pozornosti neunikl nápaditý showroom značky Kartell, který byl vytvořen z bílých kanalizačních trubek. Uvnitř jsme mohli nalézt nové kreace od Marcela Wanderse a dalších. Příkladem za všechny může být židlička s leopardím dekorem, kterou vytvořil Phillip Starck ještě ve spolupráci s Dolce a Gabanna. Nezklamali však ani ostatní výrobci. Firma Edra představila novou i starší kolekci od brazilských bratrů Campanů. Samozřejmě, že se nedali opomenout ani showroomy firem jako jsou Zannotta, Capellini, Moroso, Alias a mnohé další. Zajímavé produkty také představila firma Artecnica, která se zabývá výrobou doplňků. Ve svém stánku vzbudila pozornost zejména sadou váz, které jsou vyrobené z recyklovaných lahví od piva a vína. Pod názvem TranSglass sérii navrhli Emma Woffenden a Tord Boontje. Také v instalaci firmy Vitra bylo rušno. Zde vynikl nadčasový design slona z překližky od manželů Eamesových, který společnost nyní vyrobila v limitované reedici.

 

Dalším, již tradičním lákadlem je přehlídka mladých designérů z celého světa v sekci Salone Satellite. Výraznými stánky zde byly bezesporu expozice mladých designérů z Lausanne, kteří přistupují k designu novou, svěží cestou. Skupina Fulguro představila kolekci Waternetworks, která se zabývá zcela novým využitím designu v domácnosti, jako jednoho z klíčových faktorů hospodárnosti našeho domova. V rámci tohoto projektu představila skupina několik objektů, které mohou efektivně využít například dešťovou vodu a tak lépe hospodařit s vodou pitnou. Zato dvojice mladých švédských designérek Folkform se zabývá navrhováním tradičního nábytku. Tomu však dávají zcela nový rozměr díky materiálům a jejich přístupu. Například jejich stolek Apollo má do své masivní desky vtisknutého opravdového motýla. Dále zde svůj inovativní design představila studia Rehti z Finska, Viable z Velké Británie a samozřejmě mnozí další.

 

Další akcí, která probíhala přímo na výstavišti, byla výstava evropských svítidel Euroluce. Z nepřeberného množství výrobců vynikali italští giganti Artemide a Flos. Firma Artemide představila celou řadu nových svítidel všech druhů. Domnívám se, že jeden z nejlepších výrobků celého veletrhu by klidně mohla být variabilní lampička Itis od japonského designéra Naoto Fukasawy. Velice působivý byl showroom Flos, vytvořený z dřevěných desek poskládaných do jakéhosi bludiště. V jeho útrobách se ukrývalo mnoho novinek firmy, ať už to byla vynikající stolní lampička od londýnského dua BarberOsgerby, nebo lustry od Marcela Wanderse.

 

Ale to, co můžeme vidět na výstavišti, je jen jednou částí celého šestidenního milánského salonu. Další výstavy a prezentace designérů a firem jsou rozmístěny po celém městě. Návštěvníkům se tak naskýtá možnost příjemné procházky po centru Milána spojené s návštěvami jednotlivých galerií, showroomů, butiků a jiných alternativních prostor. Všechny místa jsou pak označena výraznými praporkami. Například v parku, který dříve sloužil známým triennále designu, jsme mohli nalézt pavilon skandinávské firmy Artek, která se zabývá výrobou dřevěného nábytku. Pavilon byl vyprojektován s velice citlivým ekologickým přístupem ze speciálních recyklovaných materiálů architektem Shigeru Banem.
V nedaleké budově muzea se uskutečnilo mnoho menších výstav, z nichž asi nejzajímavější byla s názvem Super Normal pod kurátorským vedením Naoto Fukasawy a Jaspera Morrisona. Autoři výstavy zde představili desítky designových výrobků současnosti a minulosti, které se na první pohled vyznačují obyčejností a velkou jednoduchostí. Jedním z nejoblíbenějších milánských zastavení byl showroom anglické značky Established and Sons, která se během své krátké existence dostala mezi špičky nábytkového designu. K tomu jí určitě pomohla spolupráce s významnými designérskými osobnostmi. V jedné sportovní hale v centru města firma prezentovala limitovanou kolekci nábytku od Zahy Hadid, minimalistickou dřevěnou sérii Crate od Jaspera Morrisona, lampy od Alexandra Taylora a  dřevěný, velice příjemný nábytek od britských studií Frank, BarberOsgerby a WrongWoods. Výstava této britské firmy se tak stala jednou z nejžhavějších událostí veletrhu.

 

Italský nábytkový výrobce Moroso zase ve svém showroomu představil novou kolekci, která zahrnuje i veselý barevný nábytek od mladých britských návrhářů Doshi Levien. Japonský designér Tokujin Yoshioka, který s Moroso spolupracuje už delší dobu, připravil pro jejich výstavní prostor velice originální instalaci vytvořenou z průhledných brček sestavených do několika prostorových stěn.
Oblast Zona Tortona je hned po výstavišti Fiera druhým největším centrem veletrhu. V oblasti ulice via Tortona můžeme nalézt desítky a desítky malých showroomů, v nichž se představují známí i nastupující designéři. Dále zde nalezneme slavné Superstudio, které se skládá z několika hal. Ty byly letos obsazeny jednak výstavou japonského designu, dále obrovským showroomem holandského výrobce Moooi, který svou kolekci stále velice inovativně rozšiřuje a také zde měla své zázemí firma Elektrolux. Téměř symbolem letošního veletrhu se stala instalace od španělského mága Jaime Hayona pro firmu Bisazza, která se zabývá výrobou mozaik. Pro stejnou firmu navrhlo druhou část expozice v Superstudiu holandské studio Job. Jejich předimenzované všední objekty, pokryté stříbrnou mozaikou vtáhly návštěvníky do světa fantazie a surreálna. Hned přes ulici, naproti Superstudiu měl svoji velikou výstavu jeden z nejnápadnějších designérů současnosti, Marcel Wanders. V temném prostoru skladiště představil skvěle instalované práce, které sahají od klasického nábytku až k originálním uměleckým artefaktům.

 

V malých místnůstkách Zony Tortona se také představil mladý holandský designér Maarten Baas se svou novou kolekcí Sculpt anebo mladá nadějná designérka Pieke Bergmans z Dánska, která zde vystavila jakési skleněné virusy usídlené na nábytku od slavných designérů minulosti. Mohli jsme tak například vidět židli Zig – zag od Geritta Rietvelda s amorfním skleněným tvarem na jejím sedáku. Oba designéři pracují  konceptuálním způsobem. Ten design přibližuje více k volné umělecké tvorbě. U zrodu tohoto fenoménu stála bezesporu holandská skupina Droog, jejíž showroom mohli diváci také vidět.   
Po shlédnutí větší části veletrhu musíme zjistit, že konceptuální tendence v designu spolu s dalšími trendy jako jsou historizující formy či zjednodušené rokokové ornamenty dnes dominují světové designérské scéně. Nemůžeme však zapomenout na silnou vlnu futuristického a aerodynamického nábytku, kterému patřila na veletrhu nemalá pozornost. Současný design je velice širokou a rozmanitou oblastí, která se může v některých ohledech zdát i dost rozporuplná. Ale zcela jistě je všem designérům vlastní společné úsilí o tvorbu, která bude svobodná, ulehčí lidem život, ale hlavně přinese veliké myšlenky do bytů, domů, veřejných prostor, kde se s nimi může setkávat každý.