Fotografka Petra Steinerová (1980) vystudovala FAMU a
vydala se cestou osobních záznamů bez sofistikovaných témat. Nacházela
si náměty tak jednoduše, jak k ní přicházely samy. Fotografovala
„single" rodiče s dětmi na procházkách, opuštěné příměstské lokality,
krajiny, letné okamžiky nejbližšího okolí, intimní pelíšky. Je to víc
než běžná profesionální fotografická kosmetika. Za Petřiným pohledem je
tušit osobní přístup, obavy, toleranci i odstup. V tomto smyslu však
nejde o pohled nezúčastněné průmyslové kamery na prazvláštních místech,
spíš fotomomenty poučenějšího, přesto překvapeného androida. Přednosti
vidění Petry Steinerové vynikly především v cyklu Táta, který tematikou
změny pohlaví v rodině upoutal okamžitě pozornost širšího publika.
Samozřejmě že není senzací, nebo pokusem o medializaci. Právě na něm si
uvědomíme autorčiny schopnosti. A to hlavně také ve velmi promyšleném a
citlivém výběru obrazů z velkých, dlouhodobějších cyklů.
|